KLUB

Z historie Sokola

Koncem roku 1957 se začalo v dolní části Sezimova Ústí hovořit o tom, že by se v tomto místě měla založit tělovýchovná jednota. Po několika jednáních s ČSTV a MNV byla 29. prosince 1957, v hostinci u Křivánků, ustavující schůzi založena Tělovýchovná jednota Sokol Sezimovo Ústí. Již v této době byl návrh, aby po postavení lávky byla využita louka za řekou k vybudování hřiště. V následujícím roce bylo zahájeno jednání s majitelem pozemku o převedení této plochy pro sportovní účely a ke konci roku byla z Lipna přivezená k řece dřevěná lávka.

Začátkem roku 1959 byly zahájeny přípravné práce pro vybudování lávky a začala terénní úprava pro hřiště. Byla vyměřena hrací plocha o rozměrech 40 x 70 metrů a provedeno zakotvení branek. Dne 24. května 1959 byla slavnostně otevřená lávka přes řeku a nové hřiště. V tento den bylo na tomto hřišti sehráno první utkání, a to mezi JZD Pokrok a sportovními příznivci v Sezimově Ústí za rozhodování Františka Janovského. Jak praví kronika: "Zápas skončil přivezením basy piva a naprosto nepřehledným výsledkem."

V létě tohoto roku bylo ustaveno první družstvo TJ Sokol Sezimovo Ústí. Bylo to družstvo dorostu založené a vedené Vojtěchem Bukvajem ve složení: Dědourek R., Molnár J., Král P., Doboš J., Havlíček M., Kuldan O., Kuldan R., Devátý A., Pešta J., Rangl Vl., Haisl K., Prášek P. a Krysl P. Po několika přátelských utkáních, bylo toto družstvo přihlášeno do okresní mistrovské soutěže. Následně bylo, opět V. Bukvajem, založeno a přihlášeno družstvo žáků ve složení: Výboch J., Bartoš Ivan, Havlůj Jar., Konečný Zd., Kouba Vl., Kořínek P., Veselý Mir., Kořínek Vl., Řežábek I., Shorný J., Dmejchal M., Veselý Ant., Kuldan Jos., Mládek P. a Kříha Josef. Obě tyto družstva zahájili sezónu 1959/1960.

V lednu 1960 bylo schváleno ustavení družstva mužů a po náboru hráčů, bylo na jaře sehráno několik přátelských utkání. Na podzim se mužstvo přihlásilo do soutěže a bylo zařazeno do IV. třídy okresního přeboru ve složení: Vršek J., Buš Robert, Doboš P., Bukvaj Voj., Kuldan Ota, Peška J., Bartoš Stan., Frýdecký Cyril, Pospíchal Ant., Rangl Vl., Široký J., Dědourek R., Schmid K., Veselý Vl., Lis Jar., Mládek B., Devátý A., Jančík J., Brištenský Jos. a Haisl K. Vedoucím mužstva byl Josef Vršek a trenérem Vojtěch Bukvaj.

V roce 1961 byl zamítnut návrh města sloučit fotbalové oddíly Sokola Spartak Sezimovo Ústí v jeden. Poté i přes počáteční nesouhlas města bylo započato s úpravou hřiště, zejména s ustavením kabin, které byly nazývány "boudou", a byly darem od MNV. Zároveň bylo hřiště zvětšeno na rozměry 104 x 70 metrů. V následujících letech družstvo mužů pokračovalo v okresní soutěži. Zato družstva dorostu a žáků byla nepravidelně rozpouštěna a znova zakládána v souvislosti s počtem hráčů v těchto oddílech.

V roce 1972 byl trenér mužů Karel Krysl již tak nespokojen se stavem hřiště, že zorganizoval velkou úpravu hrací plochy, včetně zasetí trávy, zakoupení čerpadla na zavlažování hřiště a zajištění sekačky. Odměnou jemu a hráčům, kteří se na úpravě podíleli bylo, že mohli hrát na trávníku, po kterém toužil kdejaký oddíl. Zároveň v tomto roce započala i stavba zděných kabin, aby v říjnu roku 1973 byly tyto kabiny slavnostně otevřeny. Jak velké úsilí se vynaložilo pro výstavbu kabin dokládá kronika, mimo jiné: "Na výstavbě kabin bylo odpracováno 12 000 brigádnických hodin. Skutečné náklady na výstavbu činí 450 000,- Kčs, hodnota díla je 600 000,- Kčs".

Již několik let se družstvo mužů pohybovalo na špici okresního přeboru a pošilhávalo po postupu. Na začátku sezóny 1974/1975 převzal trenérský post Antonín Pospíchal, aby hned v první sezóně dovedl družstvo mužů k vítězství v okresním přeboru a tím poprvé v historii místního fotbalu postoupit do krajské soutěže, I.B třídy! Zde je seznam hráčů, kteří tento postup vybojovali: Rakovčík, Sabiniok E., Sabiniok Zb., Truhlář, Devátý, Staněk, Dmejchal M., Formánek, Dmejchal J., Havlůj, Řežábek, Dvořák, Kovanda, Jakubec, Veselý M., Šebek L., Kazimour, Svatoň, Pufr, Nedvěd a Čáp. A hned po prvním podzimu v I.B třídě družstvo mužů přezimovalo na pěkné druhé příčce o bod za Spartakem Písek. Na konci této sezóny pak obsadili pěkné páté místo. V roce 1975 bylo také navázáno dlouholeté přátelství s mužstvy Sokol Mikulčice z jižní Moravy a Motor Schmalkalden z NDR. V roce 1976 byl také navázán vzájemný kontakt s mužstvem Slavoj Davle. V letech 1976 - 1977 byla nahrazena dřevěná lávka kovovou konstrukcí.

Na jaře roku 1977 se muži zúčastnili kvalitně obsazeného dlouhodobého turnaje o pohár Jihočeské pravdy, kde vyhráli skupinu D a postoupili dodalších bojů. V semifinále dokázali po výsledku 2:2 porazit Jiskru Chlum u Třeboně na penalty 4:3. Ve finále, které se hrálo pohárovým systémem doma - venku, dokázali na hřišti Soukeníku remízovat s mužstvem Tatranu Prachatice 1:1 !, aby pak na hřišti v Prachaticích prohráli 7:0. Nicméně toto druhé místo v turnaji svědčí o kvalitě tehdejšího mužstva mužů Sokola. Pro podzimní sezónu bylo ustanoveno "B" mužstvo mužů a bylo zařazeno do IV. třídy okresní soutěže.

Pak přišla sezóna 1977/1978 a v této sezóně se podařilo pod vedením trenéra Jiřího Širokého postoupit do I.A třídy krajské soutěže!!! Hráči, kteří se na tomto úspěchu podíleli jsou zde: Čančura, Dmejchal M., Dmejchal J., Řežábek, Jelínek, Jakubec, Jouza, Oulický J., Nedvěd, Mikuláštík, Sabiniok E., Sabiniok Zb., Pěchota, Oulický St., Žilinčík a Pilař.

Vypsáno z 1. dílu kroniky Sokola, kterou sepsal pan Bohumil Bárta. Bohužel další díl kroniky se zřejmě nedochoval, byla patrně zničena při povodních 2002!